Vinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.x

Následující text byl sepsán před více než dvaceti lety v Praze během pouhých dvaceti minut. Jde o vyvřelinu, která vznikla následkem magické práce autora s touto mocností a vedla k uzavření krevního paktu, který dosud trvá.

I. Závoj
1. O čem snívají Padlí? Kolik nicoty je zaseto do našich těl? Kolik prázdných forem usychajících květů snění? Jen odlesky odlesků stínů jarních slavností…
2. Pravda - není k nalezení. A duše toužila by vzkypět pěnou tajných šťáv. Jak dlouho? Kdy jsem poprvé uviděl nahou Lilith - a naši posedlost a potácivé klopýtání temnotou Propasti. Teď Mrtvá růže, uzřel jsem nahotu Lilith - a Ona je naší slepotou.
3. Lilith, jménem Poblouzněná jsi krutá vládkyně Bludiček.
4. Lilith, jménem Smrt vraždíš svá dítka.
5. Lilith, mrtvá pro mrtvé…
6. Lilith, zakrýváš naše oči bílýma studenýma rukama - a vkládáš nám nože do rukou… a šeptáš: „Zabíjej, lásko." a tebou protancujeme hřbitovy a bloudíme nocí a snem a jedovatým býlím umíráme.
7. Tebou, Paní… Mrtvá mrtvým…
8. Zakopejte těla svých mrtvých a pak Budete.
9. … v zástupu duší.
První závoj je stržen!

II. Závoj
1. Závoje servané z tváří!
2. Pochopil jsem kletbu tarotové čtyřky holí. Uskutečnění v kruhu je odsouzeno k smrti. Síla okradená o možnost vyzařování. Oheň - sám sebou umírá. Lilitha dohnaná Osudem. Uleť!
3. A teď - viz chrám mého otroctví. Kdo čteš, rozuměj - Krab opouští Svatý Grál. Studená vlhkost očekávání. Lilith, ty, Paní ledového Klína, za rozbřesku s deštěm - voda ti stéká z prstů. Nevzdám ti čest… Nikdy nikomu. Z tvého rozkazu obrňuji se lhostejností. Zrak jako slepota. Znovu a znovu. Studená smrtí… Věčná matko něhy - mrtvá mrtvým.
4. Poslouchám a slyším - nikdy ani trochu víry. Jen vlastní krví vykoupeným. Oběť Srdce - a pohrdáni nezasvěcenými. Hanba jim! Lilitho, volám tě jménem Mrtvá a zapřísahám tě, při poháru a vínu a slzách, jež jsme vyplakali… Jen my. Přeslavné jsou večeře našich mší. A nekonečná hrůza. Věčně Osleplí Hledíme Sobě Do Očí. Amen!
5. Křtění Neřestí: Černý plameni zemských studní, Zelený ohni k smrti zarmoucených dubů, rudé jiskry očí tmy! Kdo pohlédne v čerň rození? A Betlém tajných životů - kdo postaví ve třech dnech? Já! Pokřtěný posvěceným Smilstvem a pro Něj k smrti odsouzený. Já! Pro milování plný jedovatých šťáv. Nevidoucí stavitel oltářů. Z kostí a dřev… Já…
A ejhle, druhý závoj je stržen!

III. Závoj
1. Tedy zpověď!
2. Chci si jen postesknout - tolik trpím!
3. Nenávidím svou sebelítost. Temné zvíře ronící slzy mýma očima. Největší ze sil noci, Bolest - ve mě probuzená a pro mě - Paní, jež mne zabíjí…
4. Lilitho, nenávidím svou sebelítost - vzpurnou kněžnu, která mě osvobozuje z moci břídilů. A obdivuji ji.
5. Miluji, Lilith, své andělství! Křídla a tisíc proměn.
6. Nepatřím na svět, zastřel jsem si zrak.
7. Lilith! Hnijící drápe jezera! Jsem jen já.
8. A má tvář vystupuje z propasti! Dost! Třetí závoj…

IV. Závoj
1. Tajemství a zmar všem! Buďte pozdraveni!
2. Svatá místa se ztrácejí…
3. Někdy má smrt křídla. Přál bych si umět létat. Ale nemohu… Jen někdy je noc samet a kapička krve. S šátkem přes oči bijeme do černočerného železa. Vzpomínám, jak jsme kovali křídla stroje na zabíjení. Ušpinění a v kožených zástěrách, s tebou, Lilith. Našel jsem tu zlobu tam, kde jsem ji nehledal. A učarovala mi.
4. Soudíme, abychom byli odsouzeni. Tak se rozvírá klín Propasti. (V touhách dosud doufáme.)
5. Lilie nohama znič!
Čtvrtý závoj - v parách rozplývání… Neuchopím ho… Marnost…

V. Závoj
1. Ejhle, Děvka Páně! Spočinu ve vlahém náručí. Po čem ještě toužit? Poustevník v rozevlátém plášti. Jsem zahalený v nekonečnou temnou modř vytržení. Tulák se zahlcenými zraky. Bože… Tolik, tolik světla!!! Až k oslepnutí. Blouznivci zjevení, vy mi rozumíte.
2. Vděk a nenávist tobě, Lilitho Milostná! Tento závoj je laskavý, konejšivý.
3. Žárlivě střežím vidiny tvých nejněžnějších míst. Nerozdělím se s nikým. Jedem otrávím každého utrhače. Dýku do zad vám, znesvětitelé svatyní.
4. Bez uzardění! Pukliny v kůře stromů - větrem čechrané až do konce rozkoší, květy trhané plnými hrstmi bez ohledu na pláč a sténání, močály připravené obejmout a políbit na ústa - ujišťuji vás, byli jsme v nich.
5. A dost laskavosti! Mírnost mi nesluší. Prohřešili jste se smrtelným hříchem proti Zákonu, který jsem vyslovil, a pěst se již přiodívá ocelí. Dopadne na vás, vy sebejistí vystrašenci. Ve vašich doupatech vás dostihne… že jste nelíbali cípy roucha mé nejsvětější Paní.
6. Dvojí osud, dvojí sny, dvojí srdce. Do pekla s vámi!
7. Mor v střevech a námel žere klasy. Čert to vem!
8. Přes Lásku, kterou miluji, do pekla s vámi!
9. Slzy - kdo mi osuší, když ne ty? Země je přijme, semínka bodláčí. Bída je naše Paní.
Pátý závoj a nahota.

K. D.

Joomla templates by a4joomla